Zprávy ze světa

1640c_illustration
30.04.2021

Zablokovaný Suez...

… s frontami čekajících lodí byl zaznamenán družicemi dálkového průzkumu Země.

Loď Ever Given je jednou z největších kontejnerových lodí světa. Dne 23. března 2021
při plavbě z Malajsie do přístavu Rotterdam v Nizozemí proplouvala loď Suezským kanálem a hned poblíž jižního ústí průplavu se do ní opřel sílný vítr prašné bouře. Loď se odchýlila z kurzu, přídí se zabořila do jednoho břehu a 400 metrů dlouhý lodní trup napříč zablokoval průplav.
Loď byla vyproštěna až 29. března 2021 po poměrně složité a náročné operaci, kdy
k úspěchu přispěla i příroda obzvláště vysokým přílivem vyvolaným úplňkem 28. března. Suezský kanál byl znovu zprovozněn, ale z Egypta loď Ever Given pokračovat v plavbě
do cíle nemohla, nejdříve byla odtažena na technickou inspekci a 13. dubna pak soudně zadržena kvůli vymáhání odškodného ve výši přes 900 milionů dolarů.
Navíc se objevily pochybnosti, jestli silný vítr byl jedinou příčinou havárie, jestli řízení lodě neovlivnila i nějaká technická závada nebo chyba posádky.
Na téměř celý týden tak byla vyřazena z provozu frekventovaná trasa Suezským průplavem fungujícím jako vítaná zkratka pro lodě plující zejména z Asie do Evropy, které se tak mohou vyhnout obeplouvání celé Afriky jižní trasou kolem mysu Dobré naděje.
Tato alternativní trasa je výrazně méně bezpečná kvůli počasí a místy kvůli hrozbě novodobého pirátství, navíc i pro moderní lodě znamená prodloužení plavby o zhruba dva týdny.

Obr.: Snímek kontejnerové lodě Ever Given blokující Suezský průplav pořízený 27.března 2021 přístrojem Nikon D850 z Mezinárodní vesmírné stanice. Zdroj: NASA JSC ISS image library, Public Domain

Obr.: Snímek kontejnerové lodě Ever Given blokující Suezský průplav pořízený 27.března 2021 přístrojem Nikon D850 z Mezinárodní vesmírné stanice. Zdroj: NASA JSC ISS image library, Public Domain

Stavba Suezského průplavu v jeho současné trase byla započata 25. března 1859 francouzským diplomatem a podnikatelem Ferdinandem de Lessepsem podle projektu uznávaného rakouského projektanta Aloise Negrelliho, rodáka z jižního Tyrolska, který vyprojektoval mimo jiného i karlínský viadukt v Praze.
Dřívější podobné projekty na stavbu kanálu v této oblasti byly vždy odloženy kvůli obavě
z údajně příliš velkého výškového rozdílu hladin Středozemního a Rudého moře.
Stavba v Suezu probíhala 10 let a její původní rozpočet byl více než dvojnásobně překročen. Přesto byl při svém slavnostním otevření 17. listopadu 1869 Suezský průplav obdivován jako velké dílo lidského důmyslu. Obdiv budila především jeho celková délka 193 km, naopak rozdíl hladin Středozemního a Rudého moře se ukázal být zanedbatelný, takže průplav nakonec nemusel být vybaven žádnými zdymadly nebo podobnými vyrovnávacími prvky. Úspěšný projektant průplavu
i dalších vodních staveb a průkopník v oblasti výstavby železnic Alois Negrelli byl za svá díla už v roce 1850 povýšen do šlechtického stavu a v roce 1858 (ještě před započetím stavby Suezského průplavu podle jeho projektu) zemřel ve Vídni.
Naopak Ferdinand de Lesseps se v roce 1880 ve svých 75 letech po úspěchu v Suezu pustil do stavby Panamského průplavu, který chtěl postavit stejným způsobem jako Suezský kanál. Kvůli výrazně horším podmínkám, jako jsou daleko větší výškové rozdíly
v Panamské šíji, sesuvy půdy a tropické nemoce, projekt skončil roku 1889 naprostým finančním krachem ústícím v tzv. Panamskou aféru a odsouzení Lessepse, který
jen kvůli vysokému věku nemusel nastoupit do vězení.
Zklamaný Lesseps zemřel v roce 1894, jeho dílo v Panamě pak dokončili až roku 1914 Američané, kteří se důkladně poučili ze všech chyb jeho projektu a především zvolili
pro Panamu vhodnější řešení průplavu se zdymadly.

Panamský i Suezská průplav jsou stále strategickými místy globální lodní přepravy,
v druhé polovině 20. století byl ale Suezský kanál opakovaně vyřazován z provozu
i na několik roků kvůli válečným konfliktům mezi Egyptem a Izraelem.
Světová ekonomika se tedy se ztrátou této trasy už několikrát musela úspěšně vyrovnat
i na mnohem delší dobu, ale finanční ztráty i komplikace pro postižené společnosti působí každý den uzavření samozřejmě značné.

Suezským průplavem v posledních letech proplouvá v obou směrech průměrně přes 50 lodí za den, maximální kapacita je ale až přes 90 lodí za den. Náhlé zablokování průplavu uvízlou lodí Ever Given tedy způsobilo spektakulární hromadění čekajících lodí, jejichž počet stále stoupal. Nezvyklou událost zaznamenaly na svých obrazových datech i téměř všechny aktivní družice dálkového průzkumu Země. Stejně jako v několika podobných případech, vznikla tak poměrně bohatá sbírka různých obrazových dat stejného území
z rozpětí jen několika dní, kdy si lze navzájem porovnat jejich vlastnosti a odlišnosti.

Kromě pro svou snadnou čitelnost známějších obrazových dat optických družic dění
v oblasti zaznamenávaly i družice radarové a na jimi pořízených záběrech jsou zřetelně viditelné některé speciální vlastnosti radarových dat.

Obr.: Dvojice obrazových radarových dat pořízených evropskými družicemi Sentinel-1 ve dnech 21.března 2021 (vlevo) za ještě normálního provozu před jižním vstupem do Suezského průlivu a 25. března 2021 (vpravo) při narůstajícím počtu čekajících lodí. Zdroj: © Contains modified Copernicus Sentinel data (2021), processed by ESA, CC BY-SA 3.0 IGO

Obr.: Dvojice obrazových radarových dat pořízených evropskými družicemi Sentinel-1 ve dnech 21.března 2021 (vlevo) za ještě normálního provozu před jižním vstupem do Suezského průlivu a 25. března 2021 (vpravo) při narůstajícím počtu čekajících lodí. Zdroj: © Contains modified Copernicus Sentinel data (2021), processed by ESA, CC BY-SA 3.0 IGO

Lodě jsou na radarových datech zřetelně odlišitelné jako velmi jasné body na tmavé hladině. Vodní hladina funguje pro paprsky radaru jako tzv. zrcadlový odražeč, kdy se radarový signál od hladiny odrazí směrem od družice, téměř žádné radarové paprsky se
k ní nevrátí a vodní hladina se ve výsledku jeví jako tmavá.
Naopak boky lodě pro radar fungují jako koutový odražeč, nebo zjednodušeně reflexní odrazka, kdy se několikanásobným odrazem od hladiny a boků lodě nebo lodních nástaveb velká část radarového signálu vrátí ke družici zpět.
Stejným způsobem se pro radarové pozorování na pevninách projevují stavby, čím jsou vyšší, tím více se efekt projevuje, takže podobné silné odrazy dávají například tovární komíny.
Ostatní povrchy na pevnině se pak většinou chovají jako tzv. difuzní odražeč, kdy se
k družici vrací jen část radarového signálu a zbytek je rozptýlen do různých směrů
do okolí. Různé povrchy na pevninách pak dávají různě intenzivní odraz, který je
ve směru k družici silnější než u zrcadlového odrazu na vodních hladinách, ale menší
než u koutových odrazů umělých vysokých staveb a konstrukcí.
Protože si radarové družice scénu sami ozařují radarovými paprsky, pořizují data
i při nočních přeletech a také jim zásadněji nevadí oblačnost, takže jsou radarová data použitelná i v případech, kdy je oblast zahalená mraky nebo oblaky kouře. Proto jsou radarová data ideální například pro sledování průběhu povodní.

Kromě dvou identických radarových družic Sentinel-1A a Sentinel-1B byla vypuštěna
v rámci této skupiny i řada dalších družic Sentinel pro pořizování optických dat a sběr nejrůznějších dat o Zemi. Tyto evropské družice byly vypuštěné v rámci programu Copernicus evropskou kosmickou agenturou ESA, program je řízený a koordinovaný Evropskou komisí. Data z těchto družic je (s výjimkou bezpečnostních dat) možné získat zdarma.

Svůj záběr nedobrovolného shromáždění lodí u Suezu pořídila i americká optická družice Landsat-8 LDCM, která při svých obletech pravidelně snímá obrazová data téměř celé Země a aktualizuje tak velmi cenný archiv obrazových dat předchozích družic Landsat,
ze kterého lze vytvářet časové řady vývoje krajiny i několik desítek let do minulosti. Rovněž data z družic Landsat jsou z velké části dostupná zdarma.

Obr.: Část Suezského zálivu na obrazových datech pořízených družicí Landsat-8 dne  27. března 2021, kdy se v zálivu hromadí lodě čekající na průjezd zablokovaným Suezskám průplavem. Zdroj: NASA Earth Observatory images by Lauren Dauphin and Joshua Stevens, used Landsat data from the U.S. Geological Survey

Obr.: Část Suezského zálivu na obrazových datech pořízených družicí Landsat-8 dne 27. března 2021, kdy se v zálivu hromadí lodě čekající na průjezd zablokovaným Suezskám průplavem. Zdroj: NASA Earth Observatory images by Lauren Dauphin and Joshua Stevens, used Landsat data from the U.S. Geological Survey

Přestože optické družice mohou pořizovat data pouze při dostatečně čisté obloze
a většinou pouze ve dne, neplatí to zcela bez výjimek, některé optické družice pořizují data i při nočních přeletech, příkladem je americká meteorologická družice Suomi NPP.

Obr.: Obrazová data z družice Suomi NPP pořízená jejím přístrojem VIIRS ukazují prodlužující se frontu čekajících lodí v Suezském zálivu od ještě normálního provozu 1. února 2021 a pak po uzavření průplavu 27. března 2021 a 29. března 2021 . Zdroj: NASA Earth Observatory images by Lauren Dauphin and Joshua Stevens, used VIIRS band data from the the Suomi National Polar-orbiting Partnership

Obr.: Obrazová data z družice Suomi NPP pořízená jejím přístrojem VIIRS ukazují prodlužující se frontu čekajících lodí v Suezském zálivu od ještě normálního provozu 1. února 2021 a pak po uzavření průplavu 27. března 2021 a 29. března 2021 . Zdroj: NASA Earth Observatory images by Lauren Dauphin and Joshua Stevens, used VIIRS band data from the the Suomi National Polar-orbiting Partnership

Pro pořizování obrazových dat ve dne i v noci americká družice Suomi NPP používá přístroj VIIRS (z angl. Visible Infrared Imaging Radiometer Suite) detekující elektromagnetické záření ve vlnových délkách od viditelného světla až po infračervení záření a dokáže využít i tak slabé zdroje, jako je měsíční světlo nebo v tomto případě také světla na lodích. Je ovšem třeba toto slabé světlo nashromáždit z větší oblasti,
takže rozlišení takových dat je výrazně nižší, velikost jednoho obrazového bodu
u výsledných digitálních z přístroje VIIRS je (podle pásem) 375 a 750 metrů.
Pro porovnání, radarové družice Sentinel-1 pořizují data v rozlišení standardně 20 metrů (ale mohou dosáhnout rozlišení až 5 metrů), současná družice Landsat-8 LDCM pořizuje optická data, která po zaostření jejich nejpodrobnějším panchromatickým pásmem mají rozlišení 15 metrů, nejlepší komerční optické družice pořizují svým zákazníkům obrazová data s rozlišením až okolo 30 centimetrů.

Co se týká závěrečných čísel, v Suezském zálivu a Rudém moři jižně od průplavu se
do 28. března nahromadilo 171 čekajících lodí, severně od průplavu v okolí města Port Said čekalo 154 lodí a ve Velkém Hořkém jezeru, což je slané jezero, které rozděluje Suezský průplav na dvě části a funguje jako přirozená vyrovnávací nádrž redukující následky přílivových proudů, uvízlo kvůli uzavření průplavu 42 lodí.
Celkem mělo zdržení všech těchto lodí způsobit obchodní škody ve výši 9.6 miliard amerických dolarů.
Každý jeden den uzavření průplavu působil Egyptu ztrátu na přepravních poplatcích
ve výši okolo 15 milionů amerických dolarů. Další osud zadržené lodě Ever Given je nejistý, protože enormní požadované odškodné přes 900 milionů dolarů za finanční ztráty, vyprošťovací operaci a poškození reputace bude patrně ještě dlouho předmětem právních sporů, stejně jako definitivní objasnění příčin havárie, do kterého zatím nevneslo jasno ani prozkoumání palubního záznamového zařízení.

Článek o vypuštění evropské radarové družice Sentinel-1A v roce 2014 je zde,
článek o vypuštění družice Sentinel-6A v roce 2021 a odkazy na články o ostaních družicích Sentinel je zde.
Článek o vypuštění družice Landsat-8 (LDCM) v roce 2013 je zde.
Článek o vypuštění družice Suomi NPP v roce 2011 je zde.

Článek zpracoval: Jiří Šustera

 

nahoru

zpět