Zprávy ze světa

6033d_illustration
30.07.2021

Stopa průchodu tornáda...

… na Břeclavsku a Hodonínsku je viditelná i na datech z družice Landsat-8 s rozlišením 15 m.

Dne 24. června 2021 se na Moravě ze silné bouře začalo vytvářet tornádo a v čase zhruba 19:10 se jeho vír (tzv. tromba) dotkl země na polích severovýchodně od Břeclavi. Tornádo pak postupovalo přímo přes obce Hrušky, Moravská Nová Ves a Mikulčice, kde jeho průchod přes nejhustěji zastavěné části obcí měl první devastující následky.

Obr.: Obce Hrušky, Moravská Nová Ves a Mikulčice na datech Landsat-8 pořízených dne 10.07.2021, tedy 16. den po katastrofě, s jasně viditelnou stopou tornáda. Zdroj původních dat: USGS (EarthExplorer)

Obr.: Obce Hrušky (vlevo dole), Moravská Nová Ves (uprostřed) a Mikulčice (vpravo nahoře) na obrazových datech pořízených družicí Landsat-8 dne 10.07.2021, tedy 16. den po katastrofě, s dosud jasně viditelnou stopou průchodu tornáda. Zdroj původních dat: USGS (EarthExplorer)

Pravděpodobně právě někde tady mezi Mikulčicemi a Lužicemi síla už tak ničivého tornáda kulminovala.
Následky, jako jsou desítky metrů odnesená auta a u Lužice i autobus, stromy nejen vyvrácené, ale některé i odkorněné, vedly k přehodnocení původně uváděné síly tornáda F3 na silnější F4 podle Fujitovy stupnice. Ztráty na životech tu nebyly ještě větší jen díky tomu, že tornádo nepřešlo přímo přes nejhustěji zastavěné středy dalších obcí.
V desítky metrů odneseném a zdemolovaném autobusu necestovalo mnoho cestujících, nejvážněji zraněnou šestnáctiletou dívku v kritickém zdravotním stavu dopravil vrtulník rakouských záchranářů do nemocnice ve Vídni a i díky této včasné výpomoci nakonec po ošetření všichni zranění ze zcela zničeného autobusu přežili.
Tornádo v plné síle po odhození autobusu pokračovalo dál po téměř nepředvídatelné trase určené momentální výslednicí mnoha různých fyzikálních sil.
Přes jižní a východní části obce Lužice se pak tornádo přesouvalo směrem na centrum města Hodonína s 24 tisíci obyvateli, na okraji města se ale odklonilo o něco více k severu a prošlo mezi lesem a centrem Hodonína přes Hornickou Čtvrť, Bažantnici a zoologickou zahradu. Pak se opět vrátilo podél okraje lesa do zhruba původního směru a s tragickými následky dvou obětí na životech zdevastovalo odlehlý Pánov (administrativně také část Hodonína).

Obr.: Trasa tornáda na barevně zvýrazněných obrazových datech pořízených družicí Landsat-8 dne 10.07.2021. Zdroj původních dat: USGS (EarthExplorer)

Obr.: Trasa tornáda na barevně zvýrazněných obrazových datech pořízených družicí Landsat-8 dne 10.07.2021. Zdroj původních dat: USGS (EarthExplorer)

Z Pánova tornádo postupovalo lesem, kde vytvořilo mohutný polom. V katastru obce Ratíškovice mu konečně došla síla, jeho zúžený větrný vír se rozpadl a někdy v čase mezi 19:45 až 19:53 se tak tornádo zdánlivě náhle vytratilo.

Za hruba 40 minut tak vír tornáda celkem urazil po zemi trasu 26 kilometrů dlouhou, přičemž po celé délce této trasy působil škody v pásu širokém zhruba 500 metrů.
Na místě a nebo následně na zranění kvůli tornádu zemřelo 6 osob a zhruba 200 stovky lidí bylo zraněno, silne poškozeno bylo celkem 1600 domů a z nich kvůli rozsáhlým poškozením určeno ke zbourání 200.
V širší oblasti pak působilo materiální škody silné krupobití, zejména v Břeclavi, kde ale bylo štěstí, že tornádo z této supercelární bouře sestoupilo až na polích za městem, stejně jako to, že se potom vyhnulo i centru Hodonína.
Svou silou, rozsahem, ničivostí a fatálními důsledky se jedná o nepochybně historicky nejhorší tornádo dosud zdokumetované na území České republiky, ale i v rámci celé Evropy jde o tornádo s největším počtem obětí za poslední desetiletí.
V ČR bylo poslední předchozí tornádo v Litovli 9. června 2004, které ale bylo o stupeň slabší (tj. F3) a nevyžádalo si oběti na životech, podobných událostí bylo na území nynější České republiky v celé historii dosud zaznamenáno celkem jenom 10 a žádné tak ničivé jako toto 11. tornádo na Moravě.

Obr.: Závěrečná cesta tornáda lesem od Pánova k Ratíškovicím 24.června 2021, porovnání  před (17.června) a po (10.července) tornádu. Zdroj: USGS (EarthExplorer)

Obr.: Závěrečná cesta tornáda lesem od Pánova k Ratíškovicím, kde 24. června v lese zanechalo široký polom. Přestože se družicím téměř nikdy nepodaří zachytit samotný okamžik katastrofické události, lze následky vyhodnocovat porovnáním vhodných dat před a po události, na této ukázce to jsou obrazová data družice Landsat-8 ze dnů 17.června a 10.července. Zdroj původních dat: USGS (EarthExplorer)

Celosvětově je nejvíce tornád pozorováno ve Spojených státech amerických, v průměru 1200 ročně, zejména pak ve státech tzv. tornádové uličky (angl. Tornado Alley), jako jsou Texas, Oklahoma, Kansas, Nebraska a částečně i další. Důvodem jsou v těchto oblastech meteorologické podmínky, kdy se zde střetává horký a vlhký vzduch z Mexického zálivu se studeným a suchým vzduchem z hor a horkým a suchým z pouští.
O ničivosti následků tornád tu rozhoduje hlavně konkrétní místo výskytu, zda zasáhne obydlené oblasti, nebo jen projde neosídlenou prérií. Nejničivější tornáda síly F5, kdy dokáže vzdušný vír otrhat i asfalt ze silnice a bytelné stavby odervat ze základů, byla zaznamenána například v Indii a také v Bangladéši, kde pravděpodobně nejvražednější tornádo v roce 1989 zabilo přes 1000 lidí a více než 10 000 lidí bylo zraněno.

Družicem Landsat-8 LDCM snímá Zemi (kromě polárních oblastí) v 16 denním cyklu, takže pro každou oblast jsou minimálně každých 16 dní pořízená nová obrazová data.
Snímané scény se ale překrývají svými východo-západními okraji, takže pro mnoho oblastí na těchto překrytech jsou dostupná nová data ještě častěji. Je to i případ oblasti zasažené tornádem, takže pro porovnání situace před a po tornádu jsou k dispozici družicové scény s označením kladu 189/026 ze dnů 17.06.2021 a 03.07.2021 (oblast ale byla v tento den kompletně zakrytá oblačností) a také sousední scény s označením kladu 190/026 pořízené 24.06.2021 (oblast byla pokrytá nesouvislou oblačností) a 10.07.2021.
Pořizování scén probíhá v dopoledních hodinách, takže scéna z 24.06.2021, přestože je částečně znehodnocená oblačností, má význam v tom, že je pořízená méně než půl dne před příchodem tornáda.

Obr.: Poslední obrazová data oblasti z družice Landsat-8 před průchodem tornáda 24. června 2021. Zdroj původních dat: USGS (EarthExplorer)

Obr.: Poslední obrazová data oblasti z družice Landsat-8 před průchodem tornáda. Družice je nasnímala 24. června 2021 dopoledne, tornádo udeřilo tentýž den po 19. hodině. Zdroj původních dat: USGS (EarthExplorer)

Družice Landsat 8, označovaná též jako LDCM (z angl. Landsat Data Continuity Mission) je aktuálním funkčním zástupcem série družic Landsat a pokračuje ve snímání obrazových dat povrchu Země pro dlouhodobé sledování změn v globálním krajinném pokryvu.
Nejpodrobnější rozlišení obrazových dat je u této družice 15 metrů u černobílého (tzv. panchromatického) pásma, kdežto barevná pásma (tzv. multispektrální data) jsou snímaná v rozlišení 30 metrů, ale dodatečným zpracováním (tzv. pansharpening) lze barevný obraz zaostřit podrobným černobílým pásmem a získat tak barevná obrazová data v rozlišení 15 metrů.

Starší článek z roku 2013 o prvním snímku pořízeném družicí Landsat-8/LDCM je zde, článek o startu této družice je zde, přehledový článek o družicích Landsat k 40. výročí vypuštění první družice této řady je zde.
Technické podrobnosti o družici Landsat-8/LDCM jsou v přehledu družic vysokého rozlišení zde.

Článek zpracoval a obrazová data Landsat-8/LDCM pro publikaci na webu připravil:
Jiří Šustera

 

nahoru

zpět