Snímek ztroskotání

Náhodný družicový radarový snímek lodě Costa Concordia jen několik hodin po ztroskotání.

V pátek 13. ledna 2012 okolo 22. hodiny místního času velká výletní loď Costa Concordia najela na útes u ostrova Giglio a skončila na mělčině silně nakloněná na pravý bok a z velké části zaplavená. Nehoda způsobená lehkomyslným vedením lodě příliš blízko pobřeží si vyžádala 17 potvrzených obětí a další 15 nezvěstných. Samotná loď v ceně 450 milionů Euro je na odpis a další náklady si vyžádá vyčerpání paliva z nádrží a odstranění vraku. Loď svými rozměry (290 metrů délka, šířka 35 metrů) přesahuje i legendární Titanic (délka 269 metrů, šířka 28 metrů), který se potopil 99 let a 9 měsíců před touto událostí.
Jedna ze čyř radarových družic COSMO-SkyMed při rutinním snímkování náhodně zachytila situaci okolo lodi Costa Concordia pouhých několik hodin po ztroskotání. Protože se od lodí a dalších umělých objektů vrací k anténě radaru silný odražený signál, zatímco od hladiny vody téměř žádný, vypadají lodě v radarových datech jako nápadné světlé objekty na tmavém pozadí. Z velké lodi Costa Concordia lze i při tomto nižším mapovacím rozlišení zhruba rozeznat tvar trupu.

Obr. Radarová scéna zachycující ostrov Giglio a 13.ledna 2012 ztroskotanou loď Costa Concordia. Zdroj: COSMO-SkyMed

Každá z čtveřice družic COSMO-SkyMed je schopná pořizovat radarová data v různém rozlišení v závislosti na šíři záběru. Největší přehledová zobrazení velkého území při šíři záběru 200 km poskytují data o rozlišení 100 metrů, nebo při šíři 100 km data o rozlišení 30 metrů. Nejpodrobnější zobrazení Spotlight poskytují data s rozlišením 1 metr, ale pouze pro území šíře 10km. Střední zobrazení nabízejí rozlišení 3 až 15 metrů pro území o šířce 30 až 40 km.

První z družic COSMO-SkyMed byla vypuštěna 8.června 2007, za půl roku ji následovala dvojka 9.prosince 2007, následující rok trojka 25.října 2008 a poslední čtvrtá družice odstartovala 6.listopadu 2010. Všechny družice byly vyneseny raketovými nosiči Delta 7420-10 z kosmodromu označovaného jako Western Test Range na americké základně vojenského letectva Vandenberg a nyní obíhají ve výšce 620 km.

Všechny družice COSMO-SkyMed jsou společně provozovány italskou kosmickou agenturou ASI (zkratka z italského Agenzia Spaziale Italiana), ministerstvem obrany a ministerstvem školství a vědy. Družice kromě plnění úkolů pro tyto instituce pořizují i komerční data pro další zákazníky. Družice jsou určeny primárně určeny k obstarávání radarových dat pro obranné a bezpečnostní aplikace a pro rozhodování v krizových situacích jako jsou přírodní katastrofy nebo nehody a úniky znečištění v průmyslu. Běžně se dnes radarová data používají také v geologii, ekologii, zemědělství a dalších oblastech.

Radiolokátor se syntetickou aperturou SAR-2000 je jediným přístrojem dálkového průzkumu Země na palubách družic COSMO-SkyMed. Anténa radiolokátoru je obdélníková o rozměrech 5.7×1.4 metru. Anténu je možné natočit vůči zemskému povrchu pod různými úhly a je možné si vybrat, zda má družice pořizovat radarová data z území vpravo nebo vlevo od družice (na rozdíl od mnoha jiných družic, kde je směr pohledu radaru dán napevno). Tím se pro radary družic COSMO-SkyMed výrazně rozšiřuje nasnímatelná oblast. Každá družice sice oběhne okolo Země jednou za 97 minut, ale celý oběžný cyklus (doba za kterou se družice dostane do stejné pozice vůči vybranému území na povrchu Země a může ho tak nasnímat za stejných podmínek, tj. především stejných úhlů pohledu) je nominálně 16 dní. Ovšem vzhledem k tomu, že družice jsou čtyři, mají pohyblivé antény radiolokátorů a radarová data (na rozdíl od družicových snímků pořízených ve viditelné části světla) je možné pořizovat i během nočních přeletů, pak pokud není nutné trvat na pořízení dat za zcela stejných podmínek, je možné pořizovat další data z téhož zájmového území v časovém odstupu i kratším než je jeden den. Pořízení radarových dat také nemůže ohrozit počasí, protože oblačnost je pro radary průhledná.

Družice mohou pracovat ve třech různých pracovních módech podle urgentnosti situace. Při rutinním pracovním módu jsou družice úkolovány odesláním akvizičního plánu jednou denně a pak pracují 24 hodin autonomně podle tohoto plánu. V případě tohoto pracovního režimu je systém schopen dodat uživateli objednaná radarová data (kromě nejpodrobnějších dat Spotlight) do 72 hodin. V případě nutnosti se při vyšším pracovním módu nahrává akviziční plán na družice dvakrát denně a čas dodání se zkracuje na 36 hodin. Při nejurgentnějších krizových situacích se v nejrychlejším pracovním módu nahrávají akviziční plány na družice kdykoliv je to možné a objednatel může získat radarová data už za 18 hodin.

Jako v jiných krizových situacích, stejně tak i v tomto případě ztroskotání výletní lodi, pokud by se vrak rozlomil a došlo k úniku paliva, družice by byly převedeny do pohotovostního módu a začaly pořizovat radarové snímky zasažených oblastí.

Obr. Detail radarového snímku pořízeného družicí COSMO-SkyMed krátce po ztroskotání lodě Costa Concordia 13. ledna 2012. Zdroj: COSMO-SkyMed

Snímek ztroskotané lodě pak pořídila o několik dnů později i družice WorldView-1 pořizující černobílé snímky v pásmu vlnových délek viditelného světla.

Obr. Ztroskotaná Costa Concordia na snímku z 17.ledna 2012 pořízeného družicí WorldView-1 společnosti DigitalGlobe. Družice pořizuje černobílé snímky rozlišení 0.5 metru. Zdroj: DigitalGlobe