Zprávy ze světa

6b2da_illustration
07.12.2012

Pléiades 1B odstartovala...

... a za necelý jeden rok tak následuje svojí sesterskou družici Pléiades 1A.

Družice Pléiades 1B se vznesla 2. prosince 2012 v nákladovém prostoru nosné rakety z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně. Start rakety měl původně proběhnout o den dříve, ale odpočet byl zastaven 25 minut před startem, kdy byla v řídící jednotce jednoho ze systémů zjištěna odchylka. Jeden z trojice napájecích subsystémů byl identifikován jako vadný a bylo rozhodnuto ho preventivně vyměnit, ačkoliv to nebylo nezbytně nutné, protože všechny tři části pracují společně a zbylé dva by dokázaly výpadek jednoho nahradit.

Odložený start proběhl druhý den bez problémů, nejnáročnější práci vykonaly první tři stupně nosné rakety během prvních necelých devíti minut od startu. Po postupném oddělení jednotlivých stupňů se spotřebovaným palivem pak po vynesení nad atmosféru provádí přidaný čtvrtý stupeň Fregat opakovanými zážehy svého motoru korekce letu a navedení družice směrem na konečnou oběžnou dráhu. K oddělení družice Pléiades 1B od tohoto posledního stupně došlo 55 minut po startu. Následovat nyní bude podstatně delší opatrné oživování družice, zkoušky systémů a pořizování prvních zkušebních snímků. Proces oživování byl zahájen rozložením slunečních panelů.

Start rakety s družicí Pléiades 1B v neděli 2. prosince 2012 ve 3 hodiny, 2 minuty a 50 vteřin našeho středoevropského času (02:02:50 světového času), podle místního času na kosmodromu v jihoamerické Francouzské Guyaně ovšem byla ještě sobota 1. prosince  23 hodiny, 2 minuty a 50 vteřin. Zdroj: ESA/CNES/Arianespace

 

Obr. Start rakety s družicí Pléiades 1B v neděli 2. prosince 2012 ve 3 hodiny, 2 minuty a 50 vteřin našeho středoevropského času (02:02:50 světového času), podle místního času na kosmodromu v jihoamerické Francouzské Guyaně ovšem byla ještě sobota 1. prosince 23 hodiny, 2 minuty a 50 vteřin. Zdroj: ESA/CNES/Arianespace

Družice je z konstrukčního hlediska prakticky identická jako její předchůdkyně Pléiades 1A. Obě družice budou obíhat po stejné oběžné dráze, jsou ale vůči sobě umístěné v opačných fázích svého oběžného cyklu, každá družice tedy bude snímat jinou část zeměkoule a obě dohromady budou schopné zajistit možnost každodenního nasnímání prakticky libovolného místa na zemském povrchu. Tyto družice jsou prvními komerčními neamerickými družicemi pořizující data umožňující zpracování do podoby barevného obrazu s rozlišením lepším než 1 metr. Taková družicová data byly schopné nabídnout pouze dvě americké společnosti – DigitalGlobe s družicemi WorldView-2, QuickBird a společnost GeoEye s družicí GeoEye-1. Prostorové rozlišení zhruba 0.7 metru do výsledných dat dodává jeden panchromatický kanál, barevnou informaci dodávají čtyři multispektrální kanály snímající v modrém, zeleném, červeném a blízkém infra-červeném světle. Hlavním tvůrcem projektu dvojce družic Pléiades je francouzská agentura CNES, družice byly postaveny společností Astrium v Toulouse.

Identické družice Pléiades 1A a B mají hmotnost 970 kg, výška dráhy 695 km. Zdroj: CNES

 

Obr. Identické družice Pléiades 1A a B mají hmotnost 970 kg, výška dráhy 695 km. Zdroj: CNES

Přesnostním zákazníkem pro data z družic Pléiades je francouzské ministerstvo obrany. Ze snímků pořízených družicemi Pléiades bude denně 50 rezervováno pro potřeby francouzských obranných a zpravodajských služeb, zbývající 95 % kapacity družice bude dostupné pro komerční uživatele. Pro francouzské ministerstvo obrany doplňují data z družic Pléiades data z vládních špionážních družice Helios, z hlediska komerčních uživatelů se tato data doplňují s méně podrobnými daty taktéž francouzských družic řady Spot. Podle separátních smluv budou data z družic Pléiades dostávat i ministerstva obrany Španělska a Itálie. Jako protihodnotu za sdílené snímky z Pléiades poskytuje Itálie radarové snímky z družic Cosmo-SkyMed.

Tento start byl devátým startem roku 2012 z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně, přičemž v tomto roce odstartovaly postupně všechny tři zde používané raketové nosiče. V únoru to byl první let nového lehkého raketového nosiče Vega, střední nosič Sojuz odstartoval v březnu a znovu nyní v prosinci a Ariane-5, raketový nosič pro nejtěžší náklady, odstartoval v březnu, květnu, červenci, srpnu a listopadu a v tomto roce se plánuje ještě jeden start, při kterém by 19. prosince měla Ariane 5 vynést družice Mexsat Bicentenario a Skynet 5D. Každý z těchto nosičů má na kosmodromu ve Francouzské Guyaně vybudovanou vlastní odpalovací rampu, takže se může pracovat na přípravě více startů zároveň.

Co se týká raket Sojuz, z tohoto kosmodromu jde o čtvrtý start a celkově 1797 start takového nosiče. Raketa Sojuz je používána v různých konfiguracích a modifikacích, v tomto případě to je třístuňová verze Sojuz 2-1, ve variantě pro starty z tropických oblastí označovaná i jako Sojuz ST-A, s přidaným čtvrtým stupněm Fregat, poprvé použitým v roce 2000.
Středisko v Samaře v Rusku vyrábí v současnosti průměrně 15 až 20 raketových nosičů Sojuz ročně. Část z nich využije pro vypouštění vlastních družic samotné Rusko, část je použita pro potřeby Mezinárodní kosmické stanice ISS a část je zakoupena pro starty z Guyanského kosmodromu. Při těchto startech je provozovatelem těchto nosičů francouzská společnost Arianespace.
Nosič Sojuz poprvé odstartoval v roce 1966 a jeho rodokmen sahá až k mezikontinentální balistické raketě R-7, která poprvé startovala v roce 1957. Dlouhodobé zkušenosti, dobře vyzkoušená konstrukce a zaběhnutá výroba, která se dokáže přizpůsobit okamžité poptávce na trhu, byly podstatnými důvody, proč si Evropa zvolila tuto raketu jako svůj střední nosič a postavila pro něj v Guyanském kosmickém středisku samostatnou odpalovací rampu. Dohoda o této stavbě byla uzavřena v listopadu 2003 mezi představiteli Ruska a Francie, která má přirozeně v záležitostech tohoto kosmodromu nejdůležitější slovo. Tato rampa ELS (z franc. Ensemble de Lancement Soyouz) bývá také někdy označována jako Sinnamary podle jména nejbližšího města, zatímco celý kosmodrom s oficiálním názvem Guyanské kosmické centrum (franc. Centre Spatial Guayanais) bývá někdy označován podle jména jiného blízkého města jako kosmodrom Kourou.

Snímek pořízený družicí Pléiades 1A na Nový rok 2012, dva týdny po jejím startu, zachycuje vrch Montevive a okolní krajinu španělské Granady. Zdroj: CNES 2012/Astrium Services/Spot Image

 

Obr. Snímek pořízený družicí Pléiades 1A na Nový rok 2012, dva týdny po jejím startu, zachycuje vrch Montevive a okolní krajinu španělské Granady. Zdroj: CNES 2012/Astrium Services/Spot Image

Družice Pléiades 1A odstartovala 17.prosince 2011 a začala pořizovat první zkušební snímky už několik dní po startu. Celý proces oživování, testování a kalibrace přístrojů obvykle trvá několik měsíců než je družice zcela převedena do běžného komerčního provozu. Životnost obou těchto družic je odhadována na nejméně 5 let. Podobnou dvojici evropských družic dálkového průzkumu Země by měly vytvořit družice Spot-6 a Spot-7 pro pořizování dat v rozlišení 1.5 metru. Družice Spot-6 už odstartovala z indického kosmodromu Sriharikota 9.září 2012 a start Spotu-7 se plánuje na počátek roku 2014.

Starší článek o úspěšném ukončení zkušební fáze družice Pléiades 1A je možné nalézt zde.

Starší článek o prvních snímcích z družice Pléiades 1A je možné nalézt zde.

Starší článek o startu družice Pléiades 1A je možné nalézt zde.

Starší článek o startu družice Spot-6 je možné nalézt zde.

 

nahoru

zpět