Zprávy ze světa

20d20_illustration
27.05.2013

Čínská družice Gaofen-1...

... a první ekvádorská družice byly vyneseny při prvním letošním čínském startu.

Čínská raketa Dlouhý pochod 2D odstartovala v pátek 26. dubna z 2013 kosmodromu Ťiou-Čchüan (Jiuquan) v severozápadní Číně. Hlavním nákladem byla čínská družice Gaofen-1 o hmotnosti přes 1000 kg. Tato družice není z technického hlediska příliš převratná, podle čínskou stranou zveřejněných materiálů se družice vzhledem i technickými parametry nápadně podobá družici Miranda VRSS-1, kterou čínská společnost China Great Wall Industry Corporation (CGWIC) postavila pro venezuelskou vládu a která byla vypuštěna z téhož čínského kosmodromu v září 2012. Družice Gaofen-1 je schopná pořizovat černobílá data v rozlišení 2 metry, barevná data v rozlišení 8 metrů a širokoúhlou kamerou může pořizovat barevná data většího území v rozlišení 16 metrů.

Družice Gaofen-1 je spíše než svými technickými parametry pozoruhodná tím, že by se mělo jednat o první z řady možná až sedmi družic. Druhá družice Gaofen by měla být vypuštěna pravděpodobně ještě letos a tato družice by měla být schopná pořizovat data v rozlišení 1 metr. Pokud by se Číně ještě letos opravdu podařilo vypustit funkční družici s takovým rozlišením byl by to pro ní výrazný úspěch a přiřadila by se k nemnoha zemím, jejichž družice jsou schopné pořizovat snímky s jednometrovým rozlišením. Jednalo by se především o technický úspěch, protože takové družice byly zatím schopné postavit pouze technologicky nejvyspělejší americké a evropské firmy. Snímky s rozlišením 1 metr a lepším sice dokáží pořizovat i jihokorejské družice Kompsat-2 a Kompsat-3, ale i na konstrukci klíčových částí těchto družic se zásadním způsobem podílela evropská společnost Astrium.

Pokud by Čína dokázala zkonstruovat družici velmi vysokého rozlišení samostatně, byl by to pro ní významný úspěch i z hlediska politického a vojenského. Západní vojenští experti předpokládají, že rozlišení snímků pořizovaných utajenými špionážními družicemi bývá obvykle alespoň dvakrát lepší, než je rozlišení zveřejňovaných snímků z družic pro civilní použití. Vypuštění družice Gaofen-2 by tak vyvolalo obavu, že dřívější výrazný náskok západních zemí byl již v této oblasti téměř smazán.

Družice Gaofen-1. Zdroj: China Association for Science and Technology (CAST)

 

Obr. Družice Gaofen-1. Zdroj: China Association for Science and Technology (CAST)

Plány na další družice Gaofen jsou neméně ambiciózní. V roce 2015 by měly odstartovat hned tři nové družice této řady. Gaofen-3 by měla být vybavena radarem s rozlišenín 1 metr. Radarová data mají oproti optickým snímkům výhodu možnosti pořizovat je bez ohledu na oblačnost a i při přeletech nad noční stranou Země. Další Gaofen-4 by měla být geostacionární družice s kamerou pro pořizování snímků v rozlišení 50 metrů. Velká výška geostacionární dráhy sice výrazně snižuje rozlišení snímků, ale je to vyváženo tím, že družice může sledovat vybrané území nepřetržitě. O této konkrétní družici se spekuluje, že by měla být zaměřena na oblasti východně od pobřeží Číny a že na jejím vypuštění mají zájem vojenští činitelé, kteří by jí v případě vzrůstu napětí ve vztazích s USA (například kvůli Taiwanu) chtěli použít k nepřetržítému sledování pohybu amerických letadlových lodí v oblasti. Protože nejdůležitější americké letadlové lodě třídy Nimitz mají délku přes 330 metrů a šířku přes 76 metrů, není to při rozlišení družice 50 metrů nereálné.

Následující družice Gaofen-5 by měla být vybavena hyperspektrálním senzorem pro snímání ve vysokém počtu pásem v různých vlnových délkách, umožňující například i sledování znečištění atmosféry. Další družice Gaofen-6 by měla být dvojčetem nyní vypuštěné družice Gaofen-1 a měla by odstartovat v roce 2016 nebo později a podle aktuálních poptávky po družicových datech a technického stavu družice Gaofen-1 s ní spolupracovat a nebo jí nahradit. Poslední zatím plánovaná družice Gaofen-7 by měla odstartovat v roce 2018 vybavená hyperspektrálními kartografickými kamerami.

Při nynějším startu byla družice Gaofen-1 nákladem primárním, ale nikoliv jediným. Současně s ní byly vyneseny i tři další malé družice. Tato třída malých družic o hmotnosti pouze několika kilogramů, která jim umožňuje nechat se vynést jako přívažek ve zbývajícím volném prostoru při startu některé velké družice, je dnes oblíbeným způsobem, jak si otestovat v malém různé systémy přímo na oběžné dráze za přijatelnou cenu a po nasbírání zkušeností je pak využít pro konstrukci větší družice.

Nejvýznamnější z této trojice malých družic je družice NEE-01 Pegaso o hmotnosti 1.3 kg. Základ tělesa družice tvoří krychle o straně 10 cm a k ní připojené solární panely o rozpětí 75 cm. Výška letu je 650 km. Největší význam družice spočívá v tom, že se jedná o první družici Ekvádoru. Družice byla postavena v Ekvádorské kosmické civilní agentuře EXA (ze špan. Agencia Espacial Civil Ecuatoriana) a dokončená družice byla oficiálně představena už před dvěma lety. Původně se počítalo s jejím vynesením při některém startu ruské rakety, ale po několika odkladech byla nakonec družice vynesena čínskou raketou. Družice je vybavena video kamerou, která měla fungovat jako první on-line webová kamera na oběžné dráze přenášející obraz z vesmíru takřka v reálném čase. Nicméně po týdnu provozu byla 8.května převedena do úsporného provozního režimu, kdy by začala snímat pouze po aktivování signálem z její pozemní řídící stanice. K pro družici pravděpodobně fatální události došlo 23.května, kdy se na oběžné dráze těsně míjela s objektem pod katalogovým označením SCC-15890, kterým je část sovětské rakety S14 vypuštěné v roce 1985. Nedošlo sice zjevně k čelní srážce, protože dráha družice se nezměnila, ale družici Pegaso pravděpodobně zasáhl některý z menších úlomků z původního tělesa. Náraz družici Pegaso nekontrolovaně roztočil a protože antény družice nyní kvůli rotaci nemíří správným směrem, bylo s družicí přerušeno spojení. Ekvádorská vesmírná agentura se sice ještě pokouší získat nad družící znovu kontrolu, ale úspěch není příliš pravděpodobný.

Ekvádorská družice NEE-01 Pegaso. Zdroj: EXA

 

Obr. Ekvádorská družice NEE-01 Pegaso. Zdroj: EXA

Další malou družicí tvořící sekundární náklad tohoto letu byla turecká TurkSat-3USat o rozměrech 30 * 30 * 10 cm a hmotnosti 4 kg. Družice nese rovněž malou kameru pro příležítostné snímání zemského povrchu. Dále má VHF/UHF transpondér pro přenos hlasové komunikace. Družice je vybavena tenkou lehkou membránou, která se po ukončení jejího provozu rozvine jako plachta. Zvětšení čelní plochy družice zesílí odpor, který družici kladou řídké zbytky nejsvrchnějších částí zemské atmosféry a výsledná brzdná síla pak urychlí sestup a zánik družice v zemské atmosféře. Podobná zařízení budou patrně v budoucnu pro takové družice povinné, protože i jak je zřejmé z osudu družice NEE-01 Pegaso, rostoucí počet většinou zcela neovladatelných těles rozpadávajících se na další drobnější části je stále nepřehlednější a pro nové družice nebezpečnější. Pro Turecko už Čína vynesla 18.prosince 2012 z téhož kosmodromu i mnohem větší družici Göktürk-2 o hmotnosti 400 kg, která může pořizovat černobílá data v nejlepším rozlišení 2.5 metru a k nim barevná data ve viditelné a infračervené oblasti spektra. Tehdy se tak stalo k určité nelibosti Izraele. Vzájemné vztahy obou zemí se prudce zhoršili v květnu 2010, kdy se šest tureckých lodí pokusilo prolomit izraelskou námořní blokádu Pásma Gazy a při zásahu izraelských jednotek došlo k násilnému střetu s posádkou, po kterém zůstalo 9 mrtvých. Vzhledem k tomu se Izrael obával, že data z této turecké družice budou použita ke sledování dění na jeho území a k plánování dalších podobných akcí.

Poslední družicí vynesenou společně s Gaofen-1 byla argentinská CubeBug-1 přezdívaná Capitán Beto o hmotnosti 2 kg. Družice je první technologickou ukázkou nové konstrukce družic třídy CubeSat předvést novou konstrukci, má převést inovace v různých mechanických prvcích, konstrukci i řídících programech. Vše pak má být zveřejněno a sloužit jako volně použitelné pro konstrukce dalších družic v rámci amatérských nebo univerzitních projektů.

Prvním startem na oběžnou dráhu v roce 2013 tak Čína dále úspěšně pokračuje v trendu, kdy si provozováním komerční kosmonautiky jednak snižuje náklady na vlastní kosmický program a jednak získává politické body u zemí, kterým vypouští jejich družice a pro které by to jinak bylo vlastními silami velice obtížné a žádat u jiných zemí zase z různých důvodů politicky problematické.

Starší článek o vynesení první venezuelské družice Miranda čínskou raketou je možné nalézt zde.

Článek zpracoval: Jiří Šustera

 

nahoru

zpět