Zprávy ze světa

1622d_illustration
10.04.2015

Čínská družice Gaofen-2...

... byla v roce 2015 uvedena do plného provozu a pořizuje data velmi vysokého rozlišení.

Družice Gaofen-2 (zkráceně GF-2) byla oficiálně uvedena do plného provozu v březnu 2015. Družice z oběžné dráhy ve výšce 631 km snímá nejpodrobnější obrazová data v rozlišení podrobností až 80 cm a Čína se tak dostává do elitní skupiny provozovatelů družic schopných pořizovat data ve velmi vysokém rozlišení 1 metr a lepším. Barevná data družice snímá ve čtyřech barevných pásmech odpovídajících zhruba délkám modrého, zeleného a červeného světla a dále blízkého infračerveného záření. Data lze snímat v pásu širokém 48 km. Opakovat snímkování důležitých míst lze každých 5 dní a většinu povrchu celé Země může družice teoreticky nasnímat za 60 dní. Předpokládaná životnost této družice je 5 až 8 roků.

Družice Gaofen-2 má pořizovat data především pro čínské vládní úřady a ministerstva zabývající se mapováním využití půdy a přírodních zdrojů, zemědělstvím, lesnictvím, stavebnictvím, dopravou a řešením situací při přírodních katastrofách. Daty z družice Gaofen-2 ale mají být podporovány i nevládní organizace, včetně soukromých společností, k vytváření vlastních služeb a produktů.

Družice byla vynesena 19. srpna 2014 čínskou raketou CZ-4B (Chang Zheng-4B, Dlouhý Pochod-4B) z kosmodromu Taiyuan. Byl to celkem už 203. čínský let na orbitální dráhu Země.

Zkušební snímek pořízený družicí Gaofen-2 dne 27.9.2014 ještě během fáze uvádění družice do provozu zachycuje náměstí Tchien-an-men v Pekingu. Zdroj: SASTIND

 

Obr.: Zkušební snímek pořízený družicí Gaofen-2 dne 27.9.2014 ještě během fáze uvádění družice do provozu zachycuje náměstí Tchien-an-men v Pekingu. Zdroj: SASTIND

Společně s družicí Gaofen-2 byla během tohoto letu vynesena i polská družice BRITE-PL2 (z angl. BRIght star Target Explorer – PoLand). Tato družice je určena k fotometrickému pozorování vybraných nejjasnějších hvězd. Hmotnost této polské družice je pouze 10 kg, ale její měření proměnlivosti pozorovaných hvězd by mělo být až desetkrát přesnější než jakákoliv pozorování z povrchu Země. Tato družice BRITE-PL2 bývá také označována jménem Heweliusz podle gdaňského astronoma (Johannes Hevelius narozen 28. ledna 1611 v Gdaňsku, zemřel 28. ledna 1687 tamtéž). Předchozí identická družice BRITE-PL1, která byla vynesena ruskou raketou Dněpr dne 21.11.2013, dostala jméno Lem podle známého polského spisovatele vědecko-fantastické literatury Stanisława Lema (narozen 12. září 1921 ve Lvově, zemřel 27. března 2006 v Krakově).

Družice Gaofen-2 ještě na Zemi při montáži čínskými techniky.  Zdroj: CASC

 

Obr.: Družice Gaofen-2 ještě na Zemi při montáži čínskými techniky. Zdroj: CASC

Čína tak pokračuje v budování postavení třetí supervelmoci srovnatelné ve všech oblastech kosmonautiky s Ruskem a USA. První družice této řady, Gaofen-1, odstartovala v dubnu 2013 a tato družice snímá data v rozlišení zhruba pouze 2 metry. Druhá Gaofen-2 měla původně být podle neoptimističtějších plánů sestrojena a vynesena už koncem roku 2013, nakonec odstartovala s jeden a půl ročním zpožděním. Hlavním důvodem bylo selhání nosné rakety CZ-4B dne 9.prosince 2013, kdy měla vynést brazilskou družici CBERS-3. Třístupňová raketa CZ-4B je 45.8 metru vysoká a 3.35 metru široká. Tento typ rakety byl zatím velmi spolehlivý, předchozích 19 letů proběhlo zcela úspěšně, ale při 20. letu rakety CZ-4B její třetí stupeň zhasnul o 11 sekund předčasně a družice, která se tak nedostala na dostatečně vysokou oběžnou dráhu, byla odsouzena k pádu zpět do zemské atmosféry po pouhé půl hodině letu. Byl proto vyhlášen stop startům všech těchto raket, dokud se pomocí testů nepodaří odhalit pravděpodobnou příčinu této závady. Nakonec bylo za pravděpodobný důvod označeno vniknutí drobných úlomků do motoru z palivového systému. Úlomky mohly v palivovém systému zůstat po montáži nebo vzniknout při předstartovních přípravách. Aby se zabránilo opakování závady, byly upraveny pracovní postupy a kontroly. Start s družicí Gaofen-2 byl úspěšným návratem raket CZ-4B do služby.

Ambiciózní plán vypuštění čínské družice dosahující dvojnásobného zlepšení rozlišení pořizovaných dat byl tedy nakonec naplněn. Podle plánů by Čína měla vypustit do roku 2020 nejméně 14 družic, z toho 7 družic pod jménem Gaofen a nejpozdějí do dvou let by měla být dalším v této řadě radarová družice Gaofen-3, jejíž radar pracující v pásmu C by měl být schopen pořizovat radarová data s rozlišením také okolo 1 metru. Takováto data lze pořizovat (na rozdíl od dat optický) prakticky bez omezení oblačností a nebo osvětlením povrchu Země, tedy lze snímat plnohodnotná data i při přeletech družice nad noční stranou Země. Vypuštění radarové družice s takto vysokým rozlišením by bylo pro Čínu dosažením dalšího významného technologického pokroku v další oblasti dálkového průzkumu Země.

Starší článek o předchozí družici Gaofen-1 vypuštěné v roce 2013 je možné nalézt zde.

 

nahoru

zpět