Mise družice ALOS skončila

Mise družice ALOS byla po pěti letech ukončena závadou na energetickém systému.

Japonská kosmická agentura JAXA (Japan Aerospace Exploration Agency) oznámila, že dne 22.dubna 2011 se družice ALOS z neznámých důvodů samovolně přepnula do energeticky úsporného pracovního režimu, což vedlo k vypnutí všech družicových pozorovacích přístrojů. Anomálie byla poprvé zaznamenána na datech přenášených přes pokusný satelit pro datové přenosy KODAMA. Schopnost družice ALOS vyrábět elektrickou energii rychle slábla a po třech týdnech pokusů o komunikaci, kterou se nedařilo obnovit, byl 12. května na družici ze Země odeslán povel zastavující činnost palubního vysílače a baterií a tím byla její mise formálně ukončena.

Obr.: Družice ALOS (Daichi). Zdroj: JAXA

Japonská družice ALOS (z anglického Advanced Land Observing Satellite), známá též pod jménem DAICHI, byla vypuštěna 24.ledna 2006 a překročila původně plánovanou tříletou životnost o dva roky. Družice o původní vzletové hmotnosti téměř 4000 kg, která je z hlediska vnější konstrukce nápadná především 22 metrů dlouhým rozkládacím slunečním panelem, pracovala na orbitální dráze ve výšce přes 690 km.

Družicové senzory PRISM pořizovaly černobílá data v rozlišení 2.5 metru, kdy každé území bylo snímáno ze třech různých úhlů a skládáním těchto dat do stereoskopických dvojic bylo možné získat výškový model (DEM) snímaného území.

Senzor AVNIR-2 pořizoval barevná data v rozlišení 10 metrů pro mapování zemského povrchu ve čtyřech spektrálních pásmech.

A především měla družice zobrazující radar PALSAR, který pořizoval radarová data v rozlišení až 10 metrů a na rozdíl od optických senzorů je dokázal pořizovat nejen ve dne ale i v noci a za jakéhokoliv počasí. Protože skutečná kvalita optických dat z ALOSu poněkud zaostala za očekáváním, stala se radarová data Palsar hlavním přínosem této družice.

Obr. Mapa Čadského jezera v centrální Africe vytvořená na základě posledních radarových dat pořízených družice ALOS 22.dubna 2011. Zdroj: JAXA

Po velkém japonském zemětřesení z 11. března 2011 stihla družice pořídit nová radarová data, ze kterých byly porovnáním s archivními daty vytvořeny interferogramy ukazující deformaci zemské kůry následkem tohoto zemětřesení.

Obr. Deformace zemské kůry následkem zemětřesení z 11.března 2011 zjištěná pomocí interferogramů radarových dat Palsar pořízených před a po zemětřesení. Zdroj: JAXA .

Za dobu pětiletého provozu družice ALOS nasnímala 6.5 milionu družicových scén ze všech koutů planety Země. Družice se zaměřovala především na sledování oblastí postižených katastrofami, mapování a monitorování aktivních vulkánů, mapování a aktualizaci topografických map 1 : 25 000 z území Japonska a některých afrických zemí a monitorování odlesňování na území Brazílie.

Právě za účelem sledování odlesňování byla vytvořena celosvětová mozaika radarových scén Palsar v rozlišení 10 metrů a z nich odvozena globální mapa lesů .

Obr. Celosvětová mozaika radarových scén Palsar v rozlišení 10 metrů pořízených družicí ALOS jako podklad pro vznik globální mapy lesů. Zdroj: JAXA .

Už před ztrátou družice ALOS byly plánovány dvě pokračovatelské družice ALOS-2 a ALOS-3. Vylepšený radar družice ALOS-2 by měl umožňovat v nejpřesnějším pracovním módu „Spotlight“ snímat data v rozlišení 1 až 3 metry. Start této družice je plánován na rok 2013. Družice ALOS-3 by měla pořizovat optická data a její start je předběžně plánován na rok 2014.

Data pořízená družící ALOS zůstávají samozřejmě nadále k dispozici v příslušných archivech. Technické detaily o senzorech družice ALOS jsou na našich stránkách k dispozici zde.