Družicové mapování v rozvojových zemích
V rámci programu GMES je Gisat zapojen do aktivit na podporu humanitárních aktivit a rozvojové pomoci (projekt SAFER) a na podporu a vývoj informačních služeb pro podporu evropských a národních bezpečnostních aktivit (projekt G-MOSAIC). Od roku 2009 zpracoval Gisat v rámci těchto projektů celou řadu mapování pro domácí i zahraniční uživatele.
Ač se téma a předmět mapování lišily podle zájmového území a konkrétních uživatelských požadavků, jedno měly vesměs společné: mapovaly se oblasti v rozvojových státech v Africe nebo Asii, kde nezřídka chybí aktuální, přesná a spolehlivá prostorová data. Řešením bývá mapování s využitím družicových snímků, které se uplatňují v celé řadě tématických oblastí v závislosti na svém prostorovém, spektrálním a v neposlední řadě i temporálním rozlišení. V tomto článku bychom vás rádi seznámili s několik zajímavými příklady, které dokumentují široký tématický záběr aplikací založených na družicovém mapování.
Situační mapování na podporu řešení povodňové situace
V reakci na záplavy na řece Indus, které v srpnu a září 2010 postihly Pákistán, bylo přes SAFER pro humanitární organizaci Člověk v tísni aktivováno situační mapování v oblasti Taunsy Tehsilu v Pákistánu. Ta byla těžce postižena povodní a bylo proto třeba s využitím družicových snímků velmi vysokého rozlišení (GeoEye-1) zmapovat aktuální a předkrizový stav klíčových prvků infrastruktury a hydrologických prvků, jako jsou zpevněné a nezpevněné silnice a cesty, mosty, propusti, kanály a odvodňovací příkopy a další. Ve zrychleném režimu byly s využitím poloautomatického vyhodnocení a interpretace družicových snímků zmapovány požadované třídy prvků doplněné o přesné vymezení zastavěných území a toponyma. Uživateli byly předány jak vektorová data, tak sada mapových výstupů pokrývajících zájmové území. Ty umožnily lepší orientaci v nepřehledném terénu při organizaci a cílení humanitární pomoci.
Situační mapování na podporu hodnocení změn a vývoje v zemědělství
Geografické referenční mapování měst a městské infrastruktury
Cílem mapování Lubumbashi v Demokratické Republice Kongo bylo poskytnout Světové zdravotnické organizaci podklady pro následné populační analýzy a přípravu zdravotních plánů. Družicové snímky vysokého (RapidEye) a velmi vysokého rozlišení (QuickBird) byly použity pro topografické mapování, které v měřítku 1:25,000 pokrývalo město Lubumbashi a v měřítku 1:50,000 i jeho širší zázemí. Opět byl klasifikován detailní městský land use včetně densitních tříd zástavby a doprovodný topografický obsah zahrnující silniční a železniční síť, průmysl, klíčové prvky infrastruktury, body zájmu jako nemocnice, školy ad., hydrologickou síť, výškopis a místní názvy.
